Ešíkova povaha
Povaha/Temperament kareláka dle FCI: "Je to vyrovnaný, poněkud rezervovaný, ale odvážný a vytrvalý pes. Velmi sebevědomý, může být agresivní vůči ostatním psům, ale nikdy vůči lidem. Velmi vyvinutá bojovnost."
Chytrej jako opice, ale musí se na něj pěkně zvolna..
Ešík je učenlivý a bystrý. Pokud má dobrou motivaci, není problém jej naučit kdejakou opičárnu. Pokud motivaci a chuť nemá, nic s ním nehne. Po zlém s ním nikdo nic nepořídí. Když jsem netrpělivá, nevyrovnaná a propadám se do hysterie (což se občas bohužel stane, nervy mám jen jedny), ztrácím jeho důvěru. Začne se ode mě odtahovat, krčit se. Nezvládne v tomto rozpoložení žádný, byť banálnější povel. Přestane fungovat. Získat jeho důvěru zpět není jednouché. Stalo se to například jednou, když jsme trénovali držení aportu bez překusování a on ho nechtěl mít v tlamě. Nechápal tehdy, co po něm chci a proč se zlobím. Nemůže přeci za to, že po něm chci něco, co ani nedokážu správně vystvětlit. Koukal na mě ale nedůvěřivě, uhýbal, obcházel mě obloukem. Nechej ho, bojí se tě! Člověk by brečel. Musela jsem zpomalit. Netlačit na něj. Bylo to jako deset kroků zpátky! Už vím a pořád si to musím připomínat: opatrně!
foto: Túriel
Pes jednoho pána. Tedy - jedné paní.
K cizím lidem je většinou nevšímavý a nedůvěřivý. Nikdy není k lidem bezdůvodně agresivní. Mezi známými a kamarády má oblíbené osoby, které miluje. Tyto osoby poslouchá do výše počtu kokinek v jejich kapse. Ostatní ignoruje. Pozná, když se ho někdo bojí, a to si na něj s chutí štěkne - škodolibec! Dětem se vyhýbá, považuje je za otravná štěňata. Bez koše a bez dozoru ho u žádného dítěte nemůžu nechat.
Jak se na něj zlobit, když zlobí?
Když se na něj zlobím a nadávám jak špaček - musí to být ale spravedlivý hněv, kterému rozumí - převalí se sám od sebe na záda, uši dozadu, olizuje mi bradu - "paničko, nezlob se, já jsem roztomilé štěňátko".
Obecně se řídím heslem, že pokud něco špatného provede a je "potrestán", musím mu potom dát možnost, aby udělal něco správně. Abych ho mohla pochválit.
Bojovnost a hlídání?
Je teritoriální. Hlídá: oplocené pozemky, tzn. cvičák, stůl v hospodě, u kterého my sedíme a pod kterým on spí. Hlídá si misky, pelíšek, byt, kocoura, fenky.. ale jen před jinými psy. Před lidmi si hlídá jen paničku - běda, když se někdo přiblíží a Eš z ucítí neklid nebo strach!
Je bojovný - pokud se mu někde ně
co nezdá, mohutně se rozštěká a jde do boje. Neustoupí. Jeho plemeno má štěkáním stavět medvědy, divočáky, rosomáky... takže odvaha je na místě.
Snaží se prosadit nadřazenost nad ostatními psy - na vodítku si troufá o to víc, že cítí za zády mou ochranu. Když je vhodná příležitost, klidně ho odepnu z vodítka, aby musel jednat sám za sebe. Ideální je domluvit se s páníčkama psího protějšku a kluky nechat (s košíkama) na volno. Z 95% se psi přímému konfliktu vyhnou. Předpokladem ovšem je srovnatelná velikoust obou "soupeřů" a neutrální půda.
Lovení a utíkání
Loví. Má to v sobě. Když mi na koloběžce, na vodítku!, zadávil bažanta a položil mi ho k nohám, nemohla jsem ho ani sprdnout a nechtěla jsem ho chválit. Nekomentovala jsem to a jeli jsme dál, bez bažanta. Občas donese mrtvou myš nebo kačenu.
Utíká. Tedy - neutíká, jde za zvěří, aby mi ji mohl nahnat do cesty a já ji mohla zastřelit. Má obrovský záběr a vynikající orientační smysl. Nemůžu se na něj zlobit, pokud vyběhne za zvěří a vrátí se.
Už mi nahnal divočáka, zajíce i srny.. akorát panička si zrovna nechala flintu v jiné kabelce..
_____________________________________________________________________________________________________
Eš je zrcadlo! Leknu li se nějaké rány, začne mohutně štěkat. Zůstanu-li klidná, např. u ohňostrojů, zůstane klidný i on. Jsem-li ve stresu, je napružený i Ešík. Nejsem zvyklá, že na mě někdo pozná poje pocity. Eš je ale dokonale vycítí a okamžitě na ně reaguje. Nutí mě to, abych se kontrolovala. Je to dřina.
