FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 48 / 12.03.1999 / GB
KARELSKÝ MEDVĚDÍ PES (Karjalankarhukoira)
ZEMĚ PŮVODU: Finsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 12.03.1999
POUŽITÍ: Pes využívaný k zadržení zvěře (stavění) při lovu losů a medvědů. Nadšený lovec, velmi nezávislý, ale dobře spolupracující při lovu, kdy štěkáním označuje pozici zvěře. Má velmi ostré smysly, zejména čich, proto je toto plemeno vhodné pro hony na velkou zvěř. Také má velmi dobrý orientační smysl.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5: špicové a primitivní plemena; sekce 2: severští lovečtí psi. Zkouška z výkonu pouze v severských zemích (Norsku, Švédsku a Finsku).
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Za přímého předka tohoto plemene se považuje pes „Komi“, také nazývaný Zyrianský pes. Původní prapředek této rasy pocházel nicméně z Karélie, kde byli tito psi využíváni k lovu zvěře. Šlechtění započalo v roce 1936 s cílem vytvořit robustního psa, který vyštěkává velkou zvěř. První standard byl kodifikován v roce 1945, o rok později byli již zaregistrováni první psi. V současnosti je plemeno ve Finsku poměrně rozšířené.
CELKOVÝ VZHLED: Středně velký, robustní a silný pes, mírně delší než je jeho výška v kohoutku, s hustou srstí a vztyčenýma ušima.
DŮLEŽITÉ POMĚRY: Délka těla je pouze mírně delší než je jeho výška v kohoutku. Hloubka těla je přibližně poloviční než výška v kohoutku. Poměr mezi délkou tlamy a délkou lebky je přibližně 2 : 3. Délka lebky je přibližně stejná jako její šířka a hloubka.
POVAHA / TEMPERAMENT: Vyrovnaný, poněkud rezervovaný, ale odvážný a vytrvalý pes. Velmi sebevědomý, může být agresivní vůči ostatním psům, ale nikdy vůči lidem. Velmi vyvinutá bojovnost.
HLAVA: Při pohledu zepředu trojúhelníkový tvar.
MOZKOVNA:
Lebka: široká, při pohledu zepředu a z profilu mírně vyklenutá, nejširší je mezi ušima. Čelní vráska je sotva patrná. Nadočnicové oblouky jsou jen slabě vyvinuté.
Stop: nepříliš výrazný, spíše dlouhý, prohnutý plynule směrem k lebce.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: velká, černé barvy.
Tlama: hluboká, mírně se zužuje směrem k nosu. Nosní hřbet je rovný.
Pysky: spíše tenké a přiléhající.
Čelisti/Zuby: velmi silné čelisti. Zuby jsou velmi vyvinuté a symetrické, obvyklého zubního vzorce. Těsný nůžkový skus
Líce: jařmové oblouky jsou silné.
Oči: poměrně malé, mírně oválné. Různé odstíny hnědé, nikdy žluté. Vyjadřují ostražitost a odvahu.
Uši: vztyčené, poměrně vysoko nasazené, střední velikosti, s mírně zaoblenými špičkami.
KRK: svalnatý, střední délky, prohnutý a pokrytý hojným osrstěním, bez volné kůže.
TRUP:
Kohoutek: výrazný u psů, u fen méně.
Hřbetní linie: rovná a osvalená.
Bedra: krátká a osvalená.
Záď: široká, silná a mírně spáditá.
Hrudník: Prostorný, nepříliš široký, poměrně dlouhý, dosahující přibližně k loktům. Žebra mírně vyklenutá, předhrudí výrazné, ale nepříliš široké.
Břicho: mírně vtažené.
OCAS: nasazen vysoko, střední délky, zahnutý nad hřbet, špička ocasu se dotýká těla na stranách hřbetu. Přirozeně krátký ocas je povolen.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Silné se silnými kostmi. Při pohledu zepředu rovné a paralelní. Nadloktí a ramenní lopatka jsou stejné délky, předloktí je mírně delší.
Plece: poměrně šikmé, svalnaté.
Nadloktí: mírně šikmé a svalnaté.
Lokty: směřující rovně vzad, umístěné na svislé linii procházející nejvyšším bodem lopatky.
Předloktí: silné a svislé.
Nadprstí: střední délky, mírně šikmé.
Přední tlapky: pevné, dobře klenuté, kulaté a směřující vpřed. Polštářky pružné, ze stran pokryté hustou srstí.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: silné a svalnaté, při pohledu zezadu rovné a paralelní. Přední linie zadní končetiny je rovnoměrně klenutá.
Stehno: široké a dlouhé se silnými svaly
Koleno: směřuje vpřed, středně zaúhlené
Bérec: dlouhý a svalnatý
Hlezno: nízko položené, s nápadným zaúhlením
Záprstí: krátké, silné a svislé
Zadní tlapky: pevné, mírně delší a méně klenuté než přední. Polštářky jsou pružné, ze stran pokryté hustou srstí.
POHYB: lehký, prostorný a bez námahy. Snadno přechází z klusu do běhu, který je jeho nejpřirozenějším pohybem. Končetiny se pohybují paralelně.
KŮŽE: na celém těle dobře přiléhající, bez vrásek.
OSRSTĚNÍ:
SRST: krycí srst je hrubá a rovná. Na krku, hřbetu a horní straně stehen delší než jinde. Podsada je měkká a hustá.
BARVA: Černá, může být matná nebo mírně dohněda. Většina jedinců má výrazné bílé znaky na hlavě, krku, hrudi, břichu a končetinách.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška: v kohoutku ideálně 57 cm u psů, 52 cm u fen, s tolerancí +/- 3 cm.
Hmotnost: psi 25 - 28 kg, feny 17 – 20 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- lehká kostra
- úzká lebka
- silně vyklenuté čelo
- špičatá tlama
- žluté oči
- měkké nebo netopýří uši
- kožní lalok, volná kůže na krku
- příliš hluboký nebo sudovitý hrudní koš
- rovný nebo nedostatečně zahnutý ocas
- strmá ramena
- strmé hleznní klouby a ploché tlapky
- paspárky na zadních končetinách
- vlnitá srst
- převažující bílá barva s černými znaky nebo tzv. „vlčí srst“
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
- předkus nebo podkus
- skvrny na rohovce
- zavěšené uši nebo svěšené špičky uší
- jiné barvy než jsou povoleny ve standardu
- agresivita vůči lidem
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
